Jak dosáhnout úspěchu při výběrovém řízení

Poslední aktualizace: 13. července 2017
Vstupní interview je tou nejdůležitější branou, kterou musíte projít na cestě za úspěchem při získávání nového zaměstnání, proto se na ně dobře připravte.Jak dosáhnout úspěchu při výběrovém řízení

Toužíte po novém zaměstnání, ať už proto, že práci momentálně nemáte, nebo Vám současné zaměstnání nevyhovuje? K tomu, abyste si našli práci podle svých představ, musíte projít několika etapami. Nejprve byste měli využít různé možnosti a způsoby hledání volných pracovních pozic. Když už najdete nabídku, která Vás osloví, pošlete dané společnosti svůj profesní životopis, a pokud to firma vyžaduje, také průvodní dopis. Tyto dva dokumenty jsou základním předpokladem pro to, aby Vás některá z oslovených společností pozvala na přijímací pohovor.

Příprava na pohovor

I první telefonický kontakt ze strany potenciálního zaměstnavatele bývá testem. Zkušený personalista dokáže podle způsobu, jakým komunikujete, zjistit mnoho o Vaší povaze. Některé personální společnosti a oddělení využívají telefonický rozhovor k přezkoušení Vašich jazykových schopností. Když v tomto testu uspějete, pravděpodobně si Vás pozvou k osobnímu pohovoru.

Na to, abyste se k pohovoru mohli dostavit, potřebujete přesné informace, kde a v kolik hodin se interview uskuteční. Zeptejte se kontaktní osoby na adresu, případně na spojení k místu konání pohovoru, vyžádejte si i telefonní číslo, na které můžete zavolat, pokud budete mít těžkosti s nalezením místa, případně pokud budete vinou nečekaných okolností meškat. Chcete-li předejít těžkostem s hledáním dané adresy, zkuste si cestu na adresu, kde by se měl pohovor konat, den předem „nacvičit“.

O společnosti, do které máte jít na pohovor, si zjistěte co nejvíce informací. Je samozřejmostí, že se Vás při pohovoru zeptají, co o společnosti víte, zda znáte její produkty. Nejlepším zdrojem informací je obvykle internet. Firmy, které mají vlastní webové stránky, jejich adresu obvykle uvádějí přímo v inzerátu.

Oblečení

Tvrzení, že při výběru zaměstnance na vzhledu nezáleží, není pravdivé. Je totiž přirozené, že to první, čeho si zaměstnavatel nebo jím pověřený personalista na Vás všimnou, je váš vzhled. Tak, jako obal prodává produkt, tak oblečení prodává Vás. Na pohovor od firmy běžného zaměření se oblečte formálně. Výjimkou jsou pohovory ve firmách z umělecké oblasti, případně v reklamních agenturách, na pozice, kde se od Vás očekává osobitost a tvořivost. Tehdy zvolte nápadné a extravagantní oblečení, které vystihuje Vaši osobnost a vkus. Ani v těchto případech však nezapomeňte, že méně je více.

Oblečení pro muže

Muži by si na pohovor měli obléci kvalitní oblek, košili s dlouhým rukávem a kravatu. Košile jen s vestou není vhodná. V případě, že si chcete obléci kombinovaný oblek, měli byste dát pozor na to, aby kalhoty byly vždy tmavší než sako. Boty musí být tmavší než kalhoty a hlavně čisté a kvalitní, hodící se k obleku. Dejte si záležet i na účesu. Pokud nenosíte plnovous, oholte se. Mastné vlasy a několikadenní strniště určitě nejsou image přispívající k získání dobrého zaměstnání. I ruce musí být čisté, ne vlhké od potu. Nehty musí být upravené. Šperky nechte doma, dovolené jsou jen hodinky a ty musí být elegantní a kvalitní, hodící se k oblečení. Potřebné dokumenty je třeba si donést v tašce či aktovce; sportovní taška ani batoh nebo dokonce igelitová taška se k obleku skutečně nehodí.

Oblečení pro ženy

I ženské oblečení má být formální, ne vyzývavé. Hluboký výstřih či minisukně vhodné nejsou. Takovéto kousky oblečení by totiž naznačovaly, že pro získání dané pozice nemáte potřebné schopnosti, a tak využíváte „ženské zbraně“. Dejte tedy přednost kostýmu, v létě můžete zvolit i kombinaci sukně či kalhot s blůzkou. Je ale nutné, aby blůzka měla přinejmenším krátký rukáv, nesmíte mít odhalená ramena. Sukně by neměla být kratší než pět centimetrů nad kolena, ideální je délka mírně pod kolena. Vlasy si upravte přirozeně, bez extravagance a bez doplňků. Zlatým pravidlem je, že žena by na sobě neměla mít více než pět doplňků. Nezapomeňte přitom, že k doplňkům patří i kabelka. Nepoužijte silný parfém, stačí jemný deodorant či toaletní voda. V tomto případě opět platí, že méně je více.

Co si vzít s sebou

Podklady, které firma k pohovoru potřebuje, si pravděpodobně vyžádá už přímo v inzerátu, případně Vás na ně upozorní ve zvacím telefonátu či e-mailu. Proto si na interview nemusíte nosit doklady o vzdělání ani životopis, pokud Vás o to personalista přímo nepožádá. Neměli byste však zapomenout na reprezentativně působící blok a pero. Kousky papíru či pomuchlané sešity nevyvolávají dobrý dojem. Neobávejte se dělat si během pohovoru poznámky. Předejdete tak tomu, že by vám ušly některé důležité informace, nebo že byste na ně zapomněli.

Nechoďte pozdě

Nepřicházejte na pohovor na poslední chvíli. Zákon schválnosti v takových případech funguje dokonale a pozdní příchod se nevyplácí. Dostanete se do stresu, přijdete udýchaní, nesoustředění a zpocení, což Vám na sebevědomí také velmi nedodá. Pozdním příchodem dáváte najevo, že máte problémy s organizací času. Samozřejmě se může stát, že uváznete v dopravní zácpě, případně Vám do cesty přijdou jiné překážky. Jakmile v takovém případě zjistíte, že budete mít zpoždění, zatelefonujte kontaktní osobě a omluvte se. Dáte jí tím alespoň vědět, že jste na setkání nezapomněli, jste na cestě, takže na Vás mohou počkat. Také tím projevíte úctu k času člověka, který s Vámi bude pohovor vést. V případě, že přijdete pozdě, aniž byste to předem ohlásili, omluvte se krátkým přesvědčivým vysvětlením.

První dojem je důležitý

Personalisté často využívají úvodní neformální rozhovor k tomu, aby si o Vás vytvořili prvotní představu. Během tohoto navázání kontaktu si totiž dáváte menší pozor na to, co říkáte, a často o sobě prozradíte i více, než byste chtěli.

Mnoho o Vás může napovědět i to, jak personalistovi podáte ruku. Podávat ruku by měli lidé, kteří Vás na pohovor pozvali. Obvykle Vás hned při příchodu někdo přivítá a zároveň Vám potřese rukou. Pokud se pohovoru účastní i další lidé, možná Vám ruku podají i oni. Neudělají-li to, Vy jim ruku nepodávejte. Když Vám při příchodu ruku nikdo nepodá, zvažte situaci a podejte ruku Vy. Projevíte tím nejen svou slušnost a znalost podnikové etikety, ale ukážete i svou iniciativu. Stisk by neměl být ani slabý, ani silný. Slabé podání ruky může signalizovat Vaši nejistotu a nedostatečný zájem. Příliš silný stisk je ovšem pro toho druhého nepříjemný a může naznačit Vaši panovačnost či nepřizpůsobivost. Stiskněte ruku tak, aby stisk byl projevem Vaší jistoty a zároveň taktnosti.

Nenaleťte při úvodním neformálním rozhovoru na taktiky personalisty. V žádném případě nepomlouvejte osobu, kterou oba znáte, ani nepodávejte příliš negativní informace o svém současném či předešlém zaměstnavateli. Raději se snažte rozhovor převést na nezávazná témata, případně se snažte najít nějaké společné téma. Společné zájmy totiž probouzejí sympatie.

Při prvním kontaktu ani během celého pohovoru neuhýbejte pohledem, vyjadřovali byste tím nervozitu a stavěli byste se do podřízené pozice. Dávejte si pozor i na řeč těla a tón hlasu. Seďte klidně a mluvte tak, aby Váš hlas zněl sebejistě, ale přátelsky.

Předvýběr

Ve větších společnostech a v těch, kde je třeba prokázat určité osobnostní a odborné předpoklady, probíhá nejprve předvýběrové kolo. V tomto kole Vám mohou dát vypracovat povahové testy, odborné testy či případové studie. Pokud uspějete, pozvou Vás do dalšího kola, ve kterém už pravděpodobně budete probírat náplň práce, o kterou se ucházíte, Vaše představy a zkušenosti.

U manažerských pozic se často využívá metoda Assessment Centre. Tato metoda „hodnotícího střediska“ je zaměřená na odhalení manažerských a řídících schopností jednotlivých hodnocených uchazečů, a to prostřednictvím kombinace psychodiagnostických technik, jejichž objektivitu a výpovědní hodnotu zvyšuje přidání modelových situací a cílených úloh k sebeprezentaci. Jejich obsah vychází ze simulovaných podmínek výkonu profese a funkce; výkony jsou hodnoceny několika nezávislými hodnotiteli.

Na co se vás budou ptát?

Mnoho pohovorů začíná tím, že se Vás zeptají, co víte o dané společnosti, o jejích produktech, a proč byste chtěli pracovat právě pro tuto firmu. Jako důvod nikdy neuvádějte vysoký plat či zmínku vašeho známého, že všichni zaměstnanci této firmy mohou telefonovat zadarmo. Musíte vědět, co a proč chcete dělat. Výlučně finanční motivace napovídá, že nechcete růst, ale jen vytěžit co nejvíce peněz.

Mohou se vás zeptat i na to, proč chcete odejít ze současného zaměstnání, případně proč jste dostali výpověď. V takovém případě nestavějte svého předešlého zaměstnavatele do příliš špatného světla. Působilo by to jako alibismus a také by to mohlo vyvolat pochybnosti o Vaší loajalitě vůči budoucímu zaměstnavateli.

Je téměř jisté, že se Vás zeptají na vaše silné a slabé stránky a také na Vaše zájmy a mimopracovní aktivity. To, co na sebe prozradíte, může říci hodně o Vaší povaze a o tom, zda jste vhodným kandidátem na danou pozici. Při vyjmenovávání svých dobrých a špatných vlastností mějte na paměti náplň práce, o kterou se ucházíte. V některých případech může být i dobrá vlastnost na škodu. Pokud nežádají přesný počet silných a slabých stránek, je dobré uvést pět až sedm dobrých vlastností a asi tři vlastnosti, které potřebujete zlepšit. Přiznání slabin znamená, že si je uvědomujete a chcete pracovat na jejich zmírnění.

Při pohovoru se běžně kladou i tyto otázky: Které předměty ve škole jste měl rád a proč? Proč jste studovala právě tento obor? Proč se ucházíte o pozici, místo, na které nemáte potřebné vzdělání? Pracujete raději v kolektivu, nebo sama? Jaké máte plány do budoucna? Dostal jste se někdy v práci do konfliktu? Jak jste to řešil? Jakého nejvýznamnějšího úspěchu jste v zaměstnání dosáhla?

Na co se vás zeptat nemohou?

Při pohovoru Vás nesmějí diskriminovat. Pokud Vám položí osobní otázku, kterou nemají právo klást, nereagujte stroze a odmítavě. Zkuste se zaměstnavatele zeptat, proč ho zajímají právě tyto soukromé informace, jak mohou ovlivnit Vaše případné umístění ve firmě, či jak to souvisí s prací. Pokud se přeci jen rozhodnete na konkrétní otázku odpovědět, odpovídejte pravdivě a stručně. Určitě se však nesvěřujte se svými osobními či rodinnými problémy, plány či závazky.


Otázky pro zaměstnavatele

Pracovní pohovor není jen o tom, že budou klást otázky Vám. Ptát byste se měli i Vy. Projevíte tak svůj zájem o práci, o firmu, a zjistíte, zda vlastně pro danou společnost chcete pracovat. Nezačínejte však otázkou o budoucím platu ani o zaměstnaneckých výhodách, na to přijde řada až na konci pohovoru. Ptejte se na firemní kulturu, počet zaměstnanců, kolektiv. Uděláte si tak představu o tom, jak společnost funguje a zda byste se v ní cítili dobře.

Vyhněte se otázkám typu: „Kolik máte uchazečů? Splňuji požadavky na tuto pozici? Kdy si mohu vzít první dovolenou?“ Pro to, jestli Vás do zaměstnání přijmou, nebo ne, skutečně není relevantní, kolik uchazečů o danou pozici personalista má. Otázky na dovolenou ještě předtím, než Vás přijmou, stejně jako příliš časté opakování finančních nároků by Vás také mohly připravit o šanci.


O kolik si říci?

Když jste se už dozvěděli vše, co jste o firmě chtěli vědět, a člověk, který s Vámi pohovor vede, se nezmínil o platových podmínkách, zeptejte se Vy. Pokud se Vás zeptají, jakou máte představu, uveďte určité rozpětí. Nepřeceňte se, ani se nepodceňte.

Nejčastější chyby

K nejčastějším chybám, kterých se uchazeči při pohovoru dopouštějí, patří:

  • nevhodné oblečení
  • neomluvené zdržení
  • nevhodný slovní projev, slangové, ba až vulgární výrazy
  • pomalé reakce na otázky
  • příliš časté zmínky o platu, zaměstnaneckých výhodách a přesčasech
  • duplicitní otázky – dáváte jimi najevo, že personalistu neposloucháte
  • projevy nervozity
  • přeřeknutí se, protiřečení si, prozrazení, že jste v životopise lhali

Rozloučení

Než se s personalistou rozloučíte, bez obav se zeptejte, kdy a jakou cestou můžete očekávat vyjádření. Rozloučení by nemělo být příliš strohé, ale ani příliš familiérní. Nalaďte se pozitivně, ale pozor, abyste nepůsobili vtíravě a podlézavě. Stačí přátelským tónem říci: „Těším se na další setkání, nashledanou.“

[Petra Jankovičová; Profesia]