Zkušenosti s pohovorem
Bylo to před 13 lety. S obavami, trémou a se staženým hrdlem jsem šel na první pohovor. Formálně jsem si na sobě dal záležet, měl jsem tmavý oblek, košili, kravatu, naleštěné boty. Tvářil jsem se zdravě sebevědomě, ale nervózní jsem byl. Vedoucí si prošel můj životopis, měl několik odborných otázek, kterými si prověřil, jestli jsem „v obraze“. A zeptal se mě, kdy bych mohl nastoupit. Měl jsem tehdy v práci nedokončený projekt, a tak jsem po pravdě řekl, že nejdříve za měsíc, jestli mě vůbec pustí, ale nejpozději ve smyslu pracovního práva – do dvou měsíců. Přijali mne. Později, když už jsme si tykali, mi vedoucí řekl, že se pro mne rozhodl i proto, že jsem chtěl dokončit práci pro bývalého zaměstnavatele a nenechal ho „ve štychu“.
Rada: Z vlastní zkušenosti vím, že zaměstnavatel ocení i zodpovědný přístup k předcházející práci. To je předpokladem, že pokud se vám později naskytne nabídka ještě lepší práce, nevykašlete se na rozdělanou práci a svěřené úlohy dokončíte.
Peter, projektant, 42 let
Na pohovoru, kéž by byl pouze jeden! Nejen, že jsem absolvovala výběrová řízení u různých zaměstnavatelů, ale kolik to bylo kol! Samozřejmě jsem měla radost, že zůstávám, když 75 % lidí vždy muselo odejít, ale zároveň jsem si uvědomovala, že mě čeká další kolo testování, znova cestovat přes půl republiky, aby mi v posledním kole řekli, že vybrali jiného kandidáta.
Jistě, i já jsem nakonec získala super práci, ale co mě na cestě k ní potkalo? Psychometrické testy, osobnostní testy, IQ testy, dovednostní testy, zátěžové testy, všeobecné znalostní testy a testy jazykové. V assesment centrech stavění květiny z kostek lega, tvorba koláže, jak vidím firmu, prezentace před dvaceti lidmi, řešení případových studií, týmové malování obrazů, ohýbání drátků nebo znalostní test, co vím o firmě. Někdy to bylo zábavné jindy jsem si říkala, že s touto firmou ztrácím čas.
Myslím, že je velmi důležité všímat si, jak to ve firmě vypadá, nejen, co o sobě říkají nebo že mají pěknou asistentku v recepci. Ve firmě je člověk svědkem mnohých situací. Pozorujte, jak se k sobě zaměstnanci chovají, jaké jsou podmínky na pracovišti – typ kanceláří, klimatizace, umístění stolů – nebo o čem se zaměstnanci baví v kuchyňce.
Miriam, management trainee, 25 let
Otázka, která mě na pohovoru nejvíce zarazila? Pár jich bylo, ale většinou se otázky opakují a mohla jsem se na ně připravit. Zamýšlela jsem se nejen nad svou vlastní odpovědí, ale vyhledala jsem si na internetu i odborné rady, jak kterou odpověď vnímají personalisté.
Mezi otázky, které mě vážně zaskočily patří třeba: S jakým typem člověka byste se určitě nekamarádila? Proč jdete do Prahy, kde budete bydlet? Měla jste někdy nadřízené? Jak jste zvládala být v podřízené funkci? Jaké jsou vaše plány za rok, 3 roky a 5 let v pracovním i soukromém životě? Jste ochotna odjet i na několik dní ke klientovi? Jste připravená denně pracovat 16 hodin?