Hledáte práci? Nepřeceňujte se

Poslední aktualizace: 22. prosince 2020
Hledáte práci? Nepřeceňujte se
Práci personalistů vybírajících lidí je možné přirovnat k práci zlatokopa. Musí prosít kopu písku, aby našli zlatý poklad. Ak hledáte práci, nepřecenujte se

Personalisté slovenských firem se shodují na pozitivním posunu úrovně zájemců, se kterými se setkávají. Na trhu práce se v mnohých ohledech na Slovensku zvyšuje konkurence.

Skromnost může být namístě

„Je téměř výjimkou setkat se s někým, kdo neovládá základní pravidla chování na pohovoru. To samé platí i o životopisech. Většinou mají dobrou strukturu a dá se v nich rychle orientovat“, říká ředitel pro lidské zdroje Tatra banky Dušan Antoš.

I podle personálního ředitele společnosti Smurfit Kappa Štúrovo Antona Vačka adepti se stále zlepšují, mnozí mají za sebou zajímavou praxi, speciální vzdělání nebo zahraniční pracovní zkušenost. Trápí ho však skutečnost, že při rozhovorech či konkurzech se uchazeči snaží ukázat, jaké jsou silné osobnosti, snaží se působit až příliš sebevědomě, někdy dokonce agresivně.

„I když osobně nepovažuji skromnost za velmi pozitivní vlastnost, zde se mi zdá namístě. Na konkurze platí – jak se Vás zeptají, odpovězte, nemluvte však o tom, na co se Vás neptají, můžete si tím jen uškodit. A už vůbec nehodnoťte svého bývalého šéfa, kolegy, bývalou firmu. Pokuste se odhadnout, jaký asi máte být, jakého zaměstnance hledají. A neberte pozici jen proto, že momentálně nemáte lepší nabídku. Nemá to význam ani pro Vás, ani pro firmu. A kazí Vám to životopis“, doporučuje Vačko.

I podle Antoše lidi často přeceňují svoje schopnosti a vidí se na místech, na které jim chybí odborné znalosti nebo osobní předpoklady.

Lidé přichází nepřipravení

Na rozdíl od zkušeností z Tatra banky nejčastější chybou uchazečů o zaměstnání je podle Vačka viditelný nedostatek přípravy na vstupní  rozhovor. Často se stává, že uchazeč ani pořádně neví, o jakou profesi se uchází ,jaké  se na ni kladou požadavky, prezentují se „ubohým“ životopisem, nebo nevěnují pozornost svému zevnějšku. „Osobně vím, že takových je nás většina, dávám velmi na první dojem. Po dobu prvních sekund cítím, zda kandidát má, nebo nemá šance. Proto je mimořádně důležité, jak uchazeč zapůsobí“, prozrazuje Vačko.

Doporučuje se věnovat přípravě na konkurz či přijímací pohovor co nejvíce času. Není podle něj hanbou připravit si, dokonce i napsat to podstatné, co chce člověk říci, nacvičit si všechno před zrcadlem.

Též je důležité uvědomit si, zda se určitě na dané místo uchazeč hodí, zda tam bude spokojený, šťastný, zda bude na daném pracovním místě realizovat svůj potenciál.

Jinou chybou je – pokračuje Vačko, že uchazeč si neuvědomí požadavky na danou pozici, zejména osobnostně. Když se hledá obchodník, který dostane dobrý plat, služební auto, notebook a jiné výhody, může to být atraktivní pozice, ale jakmile člověk není dostatečně asertivní, komunikativní, přizpůsobivý… neměl by se tam hrnout. Toto jsou totiž vlastnosti, které buď někdo má, nebo ne.

Podle Vačka málokde chtějí do zaměstnání „vševědy“. Nesnažte se proto prezentovat jako „pan dokonalý“, který všechno ví, všude byl. Nikdo Vás takového vidět nechce“, radí.

Netrpělivost – vlastnost mladých

Podle HR manažerky společnosti IBM Slovakia Sone Budjačovej  nejčastějším nedostatkem zájemců o zaměstnání je jejich nejasná představa o tom, co znají a co chtějí. „Třeba udržet v rovnováze to, co člověk nabízí s tím, co požaduje“.

Jak pokračuje, dnešní mladí lidé chtějí velmi rychle růst a jsou netrpěliví. Často skáčí ze zaměstnání do zaměstnání a neřeší skutečné problémy svojí nespokojenosti. Taktéž se může stát, že se rychle posouvají na vyšší pozice a ztrácejí vlastní rovnováhu a dělají chyby.

Budjačová připomíná, že zaměstnavatelé většinou hledají nové lidi proto, aby se jim podařilo splnit jejich úkoly a cíle. Jakékoliv hrané či předstírané schopnosti, vzdělání či praxe se podle ní dříve či později projeví na výkonech. „Jakmile se člověk snaží budovat svoji nenahraditelnost či vyvolávat pocit ohrožení u vlastního šéfa máváním výpovědí, může se stát, že ho při prvním pokusu ještě někdo bude přesvědčovat, aby zůstal a splní aspoň  částečně jeho podmínky, avšak při opakovaném pokusu už zřejmě neuspěje“, doplňuje.

Důležité je vědět, jak se prodat

Personální ředitel Tatra banky nejvíc nedostatků registruje v schopnosti prodat se. Lidem chybí znalosti o práci, o kterou se uchází, přeceňují svoje schopnosti, předstírají o práci zájem. Upozorňuje na pokles kvality absolventů slovenských vysokých a středních škol. Silná je tendence k průměrnosti až podprůměrnosti. Školy produkují masy průměrných absolventů, kteří jsou zaměstnaní na plný pracovní úvazek už od druhého ročníku vysoké školy.

Snem mnohých mladých lidí je podle něho rychle zbohatnout. Zahraničí je proto pro ně destinací, kde se dají vydělat velké peníze. Vysokoškoláci tam často dělají práci, na kterou nepotřebovali studovat.

„Za dobrou prací není třeba chodit do zahraničí. Na Slovensku je mnoho zahraničních, ale i domácích firem, které mají velký zájem o kvalitní lidi“, tvrdí Antoš.

Každý z nás má potenciál být v něčem dobrý. Je proto důležité „objevit“ u sebe tyto přednosti dostatečně včas a rozvíjet je buď studiem na škole nebo sebevzděláváním. Člověk by se neměl násilím nutit do něčeho, na co nemá. Důležité je mít jasný cíl, co chcete dělat a co v dané oblasti chcete dosáhnout. Potom je třeba být dostatečně vytrvalý a jít za svým cílem. Zní to jako z manažerské příručky, ale faktem je,  že cílevědomí a vytrvalí lidé nakonec dosáhnou toho, co chtějí.

[Vojtech Gossányi; Hospodárske noviny]