Dovolená

Poslední aktualizace: 6. srpna 2019
Nárok zaměstnance na dovolenou patří mezi základní podmínky zaměstnávání. Dovolená slouží především pro odpočinek a regeneraci zaměstnance bez výpadku jeho stálého příjmu.

Nárok na dovolenou

Nárok na dovolenou má zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů za kalendářní rok.

Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, respektive za jeho část v případě, že pracovní poměr netrval celý rok. Poměrná část dovolené je stanovena za každý kalendářní měsíc 1/12 roční dovolené.

Počet dnů dovolené

  • Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny.
  • Státní zaměstnanci mají základní výměru dovolené 5 týdnů.
  • Ředitelé škol, školních výchovně-vzdělávacích zařízení, speciálních výchovných zařízená a jejich zástupci, učitelé, pedagogičtí asistenti, mistři odborné výchovy a vychovatelé mají dovolenou nejméně 8 týdnů.
  • Další specifikace naleznete v § 109 odst. 3 zákoníku práce.
  • Dovolená se vypočítává poměrově. Pokud máte např. smlouvu na dobu určitou, poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
  • Týdnem dovolené je sedm po sobě následujících dnů.

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená (§215) je zvláštní typ dovolené, na který zaměstnanci vzniká nárok podle náročnosti vykonané práce. Nárok na dodatkovou dovolenou vzniká zaměstnanci, který po celý kalendářní rok pracuje pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol nebo vykonává práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé.

Mzda během dovolené

Zaměstnanci náleží za vyčerpanou dovolenou náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku za předchozí kvartál.

Převod nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku

Pokud dovolenou v aktuálním roce nevyčerpáte, můžete si ji přenést do následujícího roku. Pokud si však tuto přenesenou dovolenou v následujícím roce nevyčerpáte, v dalším roce vám již tato dovolená propadne.

Dovolená u pružné pracovní doby

Pokud dovolenou čerpá zaměstnanec s pružnou pracovní dobou (§ 85), považuje se za den dovolené čas odpovídající průměrné délce pracovní doby připadajícího na jeden den, který vyplývá ze stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance, přičemž se posuzuje, jakoby zaměstnanec pracoval pět dní v týdnu.

Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

Krácení dovolené

Zaměstnanci, který splnil podmínku odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce, za něž se dovolená poskytuje, může zaměstnavatel krátit mzdu, pokud zaměstnanec neodpracuje pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. Nejčastěji se jedná o případy omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které zaměstnavatel (nebo jiná právnická či fyzická osoba) odpovídá, se však posuzují jako výkon práce). Za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí zaměstnanci dovolená o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) může (ale nemusí) zaměstnavatel zaměstnanci krátit dovolenou o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

Specifika krácení dovolené naleznete v § 223 zákoníku práce.

Čerpání dovolené

Čerpání dovolené (§ 217 – § 217) určuje zaměstnavatel po projednání se zaměstnancem podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem zástupců zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při určování dovolené je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok, a pokud určení čerpání dovolené nebrání překážky v práci na straně zaměstnance.

Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, ve kterém dovolenou čerpá, nebo do skončení pracovního poměru.

Pokud si zaměstnanec nemůže vyčerpat dovolenou v kalendářním roce proto, že zaměstnavatel neurčí její čerpání, nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance, zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku tak, aby zaměstnanec vyčerpal dovolenou do konce tohoto kalendářního roku, čerpání dovolené si může určit zaměstnanec. Toto čerpání dovolené je zaměstnanec povinen oznámit zaměstnavateli písemně, nejméně 30 dní předem; uvedená lhůta může být se souhlasem zaměstnavatele zkrácena.

Pokud si zaměstnankyně (zaměstnanec) nemůže vyčerpat dovolenou pro čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku, nevyčerpanou dovolenou jí (mu) zaměstnavatel poskytne po skončení mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené.

Pokud si zaměstnanec nemůže vyčerpat dovolenou, protože mu byla uznána pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, ani do konce následujícího kalendářního roku, nevyčerpanou dovolenou mu zaměstnavatel poskytne po skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud si zaměstnanec nemůže vyčerpat dovolenou, protože byl dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo odborové funkce, nevyčerpanou dovolenou mu zaměstnavatel poskytne po skončení výkonu veřejné funkce nebo odborové funkce.

Pokud se poskytuje dovolená v několika částech, jedna část musí trvat nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Toto období může být výjimečně zkráceno se souhlasem zaměstnance.

Hromadné čerpání dovolené

Zaměstnavatel může po dohodě se zástupci zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Takové hromadné čerpání dovolené nesmí být určeno na více než dva týdny, u uměleckých oborů čtyři týdny (§ 220).

Kam se obrátit pro radu

  • dovolenou a její náležitosti řeší zákoník práce,
  • pokud si nejste něčím jisti, např. na kolik dní dovolené máte nárok, obraťte se na mzdové oddělení své firmy,
  • v případě, že máte pocit, že vám vaše firma ubírá nárok na dovolenou, můžete podat podnět na inspektorát práce.