Dovolená

Právo na dovolenou

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce právo na:

• dovolenou za kalendářní rok nebo
• její poměrnou část a dále
• na dodatkovou dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby (standardně 40 hodin) vynásobené výměrou dovolené (viz následující část článku) přísluší zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli konal u něho v příslušném roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu týdenní pracovní doby připadající na toto období. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.

Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Přitom nárok na dovolenou má zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Dodatková dovolená (§ 215) je zvláštní typ dovolené, na který zaměstnanci vzniká nárok podle náročnosti vykonávané práce. Nárok na dodatkovou dovolenou vzniká zaměstnanci, který po celý kalendářní rok pracuje pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol nebo vykonává práce zvlášť obtížné nebo práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech.

Jak vyplývá z výše uvedeného, dovolená se již nestanovuje podle odpracovaných dnů, ale její výpočet je vázán na počet odpracovaných hodin. Pro většinu zaměstnanců se tím nic nemění. Význam má tato změna (účinná od 1. 1. 2021) zejména pro zaměstnance, kteří pracují jen několik týdnů v roce, nebo pracují na směny, které nejsou stejně dlouhé.

Příklad: Pokud pracujete u zaměstnavatele 40 hodin týdně po celý kalendářní rok, tj. 52 týdnů, vaše dovolená činí 4 týdny, resp. 160 hodin (4×40). Pokud za stejných podmínek pracujete pouze 13 týdnů, vaše dovolená činí 1 týden, tj. 40 hodin (1/52x40x4x13). Pokud pracujete na směny, které jsou různě dlouhé, čerpání dovolená bude ovlivněno tím, jakou směnu byste měli v době čerpání dovolené. Jestliže si budete vybírat dovolenou, resp. vám ji bude zaměstnavatel nařizovat na dny s kratší směnou, vyčerpáte dovolenou pomaleji, než pokud byste dovolenou čerpali v dny s delší směnou.

Neboť se při poměrné části dovolené pracuje se zlomky, zákon stanoví, že dovolená, na kterou vzniklo v příslušném kalendářním roce právo, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Výměra dovolené

• Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
• Státní zaměstnanci a zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelé jsou uvedeni v ustanovení 109 odst. 3 zákoníku práce, mají výměru dovolené 5 týdnů v kalendářním roce.
• Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mají dovolenou 8 týdnů.

Náhrada mzdy během dovolené

Zaměstnanci náleží za vyčerpanou dovolenou náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku stanoveného podle § 351 a násl. zákoníku práce.

Převod nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku

Pokud dovolenou v aktuálním roce nevyčerpáte, můžete zaměstnavatele písemně požádat o její převod do následujícího kalendářního roku. Převést lze pouze dovolenou, která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů. U zaměstnanců, kteří mají základní výměru dovolené v délce 4 týdnů, by tato úprava nepřicházela v úvahu, avšak do těchto 4 týdnů je možné započítat i dovolenou z předchozích let. V takovém případě se tato „stará“ dovolená čerpá přednostně a poté lze převést „novou“ dovolenou přesahující 4 týdny čerpané dovolené v příslušném kalendářním roce. O převodu dovolené rozhoduje zaměstnavatel a je povinen přitom přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance.

Takto převedená dovolená musí být vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Jestliže vám však zaměstnavatel neurčí čerpání této dovolené do 30. června následujícího roku, můžete si určit čerpání této převedené dovolené rovněž vy. Čerpání dovolené stačí zaměstnavateli písemně oznámit, a to alespoň 14 dnů předem, nedohodnete-li se se zaměstnavatelem jinak. Nemůžete-li dovolenou vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku pro dočasnou pracovní neschopnost nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen vám určit čerpání této dovolené po skončení překážek v práci.

Krácení dovolené

Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) krátit dovolenou jen za neomluveně zameškanou směnu. I zde se počítá s hodinami, takže je možné dovolenou krátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat (např. pozdní příchody do zaměstnání). Zároveň se musí jednat o neomluveně zameškanou směnu v příslušném roce, za který se dovolená poskytuje, resp. krátí. Toto krácení dovolené má rovněž svůj limit, neboť vám zaměstnavatel musí poskytnout dovolenou alespoň v délce 2 týdnů.

Příklad: Pokud máte nárok na 4 týdny dovolené, zaměstnavatel vám může za neomluveně zameškané směny krátit dovolenou maximálně v rozsahu 2 týdnů a 2 týdny dovolené vám musí poskytnout.

Čerpání dovolené

Čerpání dovolené (§ 217 – § 219) určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem zástupce zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce příslušného kalendářního roku. Při určování dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.

Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, ve kterém dovolenou čerpá, nebo do skončení pracovního poměru.

Pokud se poskytuje dovolená v několika částech, jedna část musí trvat nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Tato doba může být výjimečně zkrácena se souhlasem zaměstnance.

Více o problematice čerpání dovolené se můžete dočíst v článku Čerpání zákonné dovolené a náhradního volna.

Hromadné čerpání dovolené

Zaměstnavatel může po dohodě se zástupci zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Takové hromadné čerpání dovolené nesmí být určeno na více než dva týdny, u uměleckých oborů čtyři týdny (§ 220).

Kam se obrátit pro radu

• Dovolenou a její náležitosti řeší zákoník práce.
• Pokud si nejste něčím jisti, např. na kolik dní dovolené máte nárok, obraťte se na mzdové oddělení svého zaměstnavatele.
• v případě, že máte pocit, že vám váš zaměstnavatel ubírá nárok na dovolenou, můžete podat podnět na inspektorát práce.