Na co máte při odchodu nárok?

Poslední aktualizace: 11. února 2020
Na co máte při odchodu nárok
Odcházíte ze zaměstnání? Jak je to v takovým případe s odstupným nebo dovolenou? Informujte se, na co máte při odchodu nárok

<< Předcházející článek: Dokumenty při odchodu zaměstnance

Odstupné

Výše odstupného závisí na důvodu ukončení pracovního poměru a délce trvání pracovního poměru. Pokud byl pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů, náleží zaměstnanci nejméně 1-3 násobek průměrného výdělku v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Pokud byl pracovní poměr ukončen ze zdravotních důvodů, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně 12-ti násobku průměrného výdělku.

§ 67 – ODSTUPNÉ, 262/2006 Sb. ZÁKONÍK PRÁCE

Organizační důvody

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Zdravotní důvody

(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§ 68 – VRÁCENÍ ODSTUPNÉHO

(1) Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

(2) Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle odstavce 1.

Dovolená

Dle počtu odpracovaných dní náleží zaměstnanci dovolená za kalendářní rok, případně její poměrná část, nebo dovolená za odpracované dny. U zvlášť obtížných prací náleží zaměstnanci navíc dodatková dovolená.

§ 212-213 – Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

(2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.

(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.

§ 214 – Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Ustanovení § 212 odst. 1 věty druhé platí i zde.

§ 215 – Dodatková dovolená

(1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Volno na hledání nové práce

Za účelem vyhledání nového zaměstnání před skončením stávajícího pracovního poměru můžete požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a ten je povinen vaší žádosti vyhovět. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy pokud máte skončit na základě výpovědi dané zaměstnavatelem či naopak na základě výpovědi, kterou jste podali sami, nebo dohodou.
Nárok na pracovní volno za účelem hledání nového pracovního místa vám vzniká i tehdy, jestliže byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, a jeho skončení k určitému dni tak bylo stanoveno předem, aniž by kdokoliv dával výpověď nebo sjednával dohodu o rozvázání pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, tedy neplacené volno, před skončením pracovního poměru, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců.
Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, tedy podle § 52 písm. a) až c) je zaměstnavatel povinen vám poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené volno.

§ 199 – Jiné důležité osobní překážky v práci

(1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.

(2) Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317).

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. bod 11 přílohy stanovuje podle ust. § 199 odst. 2 zákoníku práce okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Za účelem vyhledání nového zaměstnání před skončením stávajícího pracovního poměru můžete požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a ten je povinen vaší žádosti vyhovět. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy pokud máte skončit na základě výpovědi dané zaměstnavatelem či naopak na základě výpovědi, kterou jste podali sami, nebo dohodou.
Nárok na pracovní volno za účelem hledání nového pracovního místa vám vzniká i tehdy, jestliže byl váš pracovní poměr sjednán na dobu určitou, a jeho skončení k určitému dni tak bylo stanoveno předem, aniž by kdokoliv dával výpověď nebo sjednával dohodu o rozvázání pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, tedy neplacené volno, před skončením pracovního poměru, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců.
Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, tedy podle§ 52 písm. a) až c) je zaměstnavatel povinen vám poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené volno.


Náš tip: Při odchodu ze zaměstnání si vyrovnejte všechny nároky a nedoplatky týkající se zaměstnavatele! Nezapomeňte také na stravenky a benefity (např. relax lístky).

>> Další článek: Na co nesmím při odchodu zapomenout?